bitte

Rakousko.
Když přijde řeč na tuto zemi, automaticky se mi vybaví čisté chodníky, dobře oblečení lidé, sofistikovaně vystrčené židle na ulici z lákavých kaváren a hlavně nadstandartní životní úroveň. Od doby, co jsem hledal alespoň malý kousek místa k vydechnutí v adventní Vídni, uplynula už značná doba, a tak přišla řada zavítat k našim pradávným předkům podruhé, tentokrát do malebného města Salzburg, proslulého impozantně vyhlížejícím gotickým hradem, za slunce azurovou řekou Salzach a narozením W. A. Mozarta, na jehož "koule" zde narazíte v každém obchodě. Tentokrát musím přiznat, že veškerá zklamání, která jsem nasbíral během vyčerpávajícího pobytu ve Vídni, byla nenávratně smyta a já konečně mohu říct, že co se týče budoucího cestování, mám momentálně jasného favorita.


Salzburg je překvapivě jedno z nejvíce zalidněných rakouských měst, ačkoli jej celkem hravě projdete za jeden den. Zmiňovaná řeka Salzach totiž rozděluje město na dvě části, přičemž ta starší část je obklopena ohromným skalním srázem, tudíž projít původní centrum zabere člověku pouhých pár hodin. Dost času k obhlédnutí směsice goticko barokních památek, jež jsou zde zastoupeny v opravdu úctyhodné koncentraci. Navíc k dopravě na středověký Solnohrad je nejvhodnější zvolit si mega rychlou lanovku, která Vás během několika vteřin dopraví na samý vrchol skály a Vy pohodlně vystoupíte přímo na nádvoří bývalé císařské pevnosti. Oproti tomu cestu nazpátek doporučuji sejít pěšky, jelikož poskytuje nevídaný výhled na celé město (nepočítaje moderní čtvrť) a první výběžky alpských hor.


 
 
 
 
 
 










 
 
Read more »

přátelé a snobi

"Jaký by byl život, aniž bychom v něm nehledali naše oblíbená místa".

 
V čase, kdy se prázdniny a doba neutuchajícího volna neodvratně blíží vstříc svému zániku, jsme si vynahradili veškerá zklamání a neopodstatněné deprese oprášením starých tradic, tedy procházkou po našich oblíbených místech. Ne zas-tak-příjemnou cestu městskou dopravou jsme přečkali jen díky vychlazenému friscu, přičemž cíl naší výpravy směřoval dále do centra poblíž Velké synagogy, do Puškinovy ulice. Ve zdejších prostorách se během posledního roku zrodila pravděpodobně nejmodernější budova v Plzni. Rozsáhlý rohový dům je důmyslnou opozicí budově České Národní banky, přičemž jeho význam je hlavně účelový. Několika patrový kolos nabízí místa jak pro bydlení, tak pro podnikání a odpočinek (údajná kavárna je teprve ve výstavbě).
Nikoho tudíž nepřekvapí, že jsme ve vší počestnosti spáchali drobnou kamufláž a vyrazili dovnitř na vlastní soukromou prohlídku, kde se nám naskytl doslova uhrančivý pohled na architekturu našeho gusta.

 
 
 
 
 

 
 
 
"Jeho láska k těm okázalým prostorám ji udivovala, jeho informovaná náklonnost k obrazům a nábytku jí připadala komická...'Ty jsi takový snob,' říkala a provokativně se smála"
- Alan Hollinghurst - Linie krásy
 
Během letního zabíjení času jsem se stal obětí hned dvou nečekaných nástrah. Tou první je propadnutí do naprosté závislosti na seriálu Gossip Girl, což je, přiznávám, u kluka poněkud atypické, nicméně mám k tomu své důvody, jež by mohly lehce souviset právě s výše uvedeným citátem. Nebudu zastírat, že si potrpím na prestiž, okázalost přepychových domů a takzvanou "aristokratickou" smetánku, ve které se jednoznačně gossipoví protagonisté pohybují. To nemusí nutně znamenat, že bych v takové společnosti chtěl mermomocí žít, ale myslím si, že část někde uvnitř mě samotného v to stále doufá. Nezbývá mi tedy nic jiného, než sledovat každý nový díl s letmým úsměvem, nadhledem a pocitem, že takový život si člověk musí zasloužit, aby plně ocenil všechny jeho detaily, možnosti, privilegia a nabídku otevřených dveří, kam se jen podívá.
 
Druhým nečekaným objevem se pak stalo nalezení pro mě doposud neznámého autora, britského spisovatele Alana Hollinghursta, jenž před pár lety šokoval literární svět svou sondou do kontroverzního prostředí britské aristokracie v 80.letech, kde moc konzervativců sílila spolu s Margaret Thatcherovou coby symbolem nekompromisní britské politiky. Tématem knihy není překvapivě homosexualita hlavního hrdiny, nýbrž jeho hledání místa ve světe peněz, intrik a blyštivého bohatství, kde se vše zdá na dosah ruky, a přesto zůstává doteku natolik vzdálené.
Knihu doporučuji pouze otrlým příznivcům "netradičních románů", kteří si ze všeho nejvíc potrpí na rozvleklé popisy prostor, nálad i všeobecných faktů.  
 
Jako poslední se tedy na řadu dostane naše s Alicí společná záliba ve výškách, nejlépe na střechách domů, které nabízí nevšední pohled na jinak zažitá a námi dávno vstřebaná místa, sušenkách z IKEA a friscu. Děkujeme tedy Elisn Mothejzíkové za skvělou možnost posedět, pojíst a pokecat na střeše jejího bezvadného domu z 50. let.
 
 
 
 




 
Read more »

H.


Prázdniny/dovolená

Pro pracujícího člověka je to oddechnutí. Má přeci volno a nemusí do práce. Studenti vyšší školy to mohou brát jako jednu velkou párty na pláži. Studenti střední školy to většinou celé proflákají. 

Nejhorší zjištění těchto prázdnin bylo, že Plzeň (ač vyhrála město kultury 2015), tak absolutně není připravená si zařadit slovo kultura do hlavní nabídky.

Porovnání s Prahou může být trochu nespravedlivé, ale pokud to má být opravdu kulturní rok, chtělo by to aspoň nějaké umělecké kino, větší propagaci galerií atd. a to Plzeň postrádá. Je mi to trochu líto, protože si myslím, že Plzeň není ošklivé město a rozhodně bych ho zařadila do itineráře při návštěvě České republiky.

Kdybych se ale měla vrátit k tomu, jaké byly prázdniny a co hodlám tento (školní) rok podnikat.

Byla jsem s rodiči ve Vídni. 
Přesto, že jsem v tomto městě byla pouhé 3 dny, tak absolutně nepochybuji o tom, že se tam ještě někdy vrátím. Toto město může učarovat a to nejen parky a památníky, ale hlavně bych chtěla zmínit vyspělost tohoto města. Doufám, že aspoň z fotek bude poznat maličký náznak toho, že město je opravdu skvělé.
Září počítám částečně ještě do prázdnin, a tak se zmíním i o výletu do Berlína, který proběhne někdy na konci zmíněného měsíce.
Hodláme navštívit základní památky Berlína a k tomu ještě Tropical Island, který je podle internetových stránek exotickým rájem.
Další podrobnosti bohužel ještě nemám, protože knihu Berlín z mého oblíbeného nakladatelství ikar, jsem si ještě nepřečetla.
Školní rok chci brát velmi zodpovědně, protože mě čeká maturita a moje vysněná univerzita FSV. Má v záloze i plán b), ale tomu se teď nechci věnovat.

Tohle jsou/byly moje „velké“ plány.
P.S : První odstavec nemusí být pravda.
Fotky jsou sesbírané za dobu prázdnin a jsou zde i ty z Vídně.




















Read more »

Popular posts

Powered by Blogger.